Meteostanice Ecowitt WS69

Jak číst údaje?

Při sledování deště lze zaznamenávat dva parametry: Intenzitu deště a množství srážek.

Intenzita deště (mm/hod) – jedná se o přepočet aktuálního deště na hodinový interval. Pokud např. intenzivně 5 minut prší, srážkoměr tuto přeháňku přepočítá, jako by takto intenzivně pršelo celou hodinu. Pokud v grafu uvidíme hodnotu např. 5 mm/hod. víme, že v tu dobu byl prudký déšť. Z grafu dále vidíme, že tento prudký déšť trval jen 5 minut. Graf nám, ale nic neříká o tom, kolik celkem vody dopadlo na zem. Toto musíme vyčíst z údaje srážek za časový úsek.

Hodinové srážky (mm/hod) – znamenají množství srážek za poslední hodinu. Protože se jedná vždy o součet srážek za poslední hodinu, graf zobrazuje vlastně hodinový průměr, a proto má graf vždy tvar „kopce“, čím vyšší špička, tím více v poslední hodině pršelo.

Tato meteostanice neumožňuje přímé zasílání množství srážek za 10 minut, tak, jak je tomu u klasických srážkoměrů provozovaných ČHMI.

Celkové denní (mm/den) – sčítá množství srážek za den. Nejvyšší bod grafu je proto vždy na konci dne (pokud pršelo) a od půlnoci se hodnoty vynulují. Hodnota před koncem dne nám tedy ukáže, kolik tento den napršelo.

Srážky týdenní (mm/týden) – sčítá množství srážek za týden. Nejvyšší bod grafu je proto vždy na konci týdne (pokud pršelo) a v noci z neděle na pondělí se hodnoty vynulují. Hodnota před koncem týdne nám tedy ukáže, kolik tento týden napršelo.

Srážky měsíční (mm/měsíc) – sčítá množství srážek za měsíc. Hodnota grafu se sčítá po celý měsíc a nuluje se od 1. dalšího měsíce.

Celkové roční (mm/rok) – sčítá množství srážek za rok. Hodnota grafu se sčítá po celý rok a nuluje se od 1. ledna dalšího roku.

Údaje jsou doplněny porovnáním aktuálních měsíčních srážek s dlouhodobým průměrem měsíčních srážek (za roky 1961 a 2022) ze srážkoměrné stanice Jablonec nad Nisou. Z daného vidíme, zda je tento měsíc dostatečně vydatný v porovnání s historií.

Minimální měření srážkoměru je každých napršených 0,127 mm (1/200 palce – celá meteostanice funguje v imperiální jednotkách a na metrický systém je následně přepočítaná). Menší srážky pak nemusí být zaznamenány v grafu, resp. jsou přičteny k následujícímu dešti. Srážkoměr totiž funguje na principu plnění malé misky, která se po naplnění vahou vody překlopí a zaznamená právě odpovídající výšku srážek 0,127 mm (tento druh srážkoměru se nazývá člunkový nebo sklápěcí). Pokud během malého deště nenaprší plná miska, voda v misce čeká na doplnění do dalšího deště.

Srážky se měří v mm, tedy kolik mm vody dopadlo na povrch, např. v bazéně se zvýší hladina o 8 mm vody. Uvedené číslo je však shodné s jednotkou l/m² (litr na metr čtverečný). Udává zároveň kolik litrů vody dopadlo na každý metr čtverečný povrchu země. Z daného pak lehce vypočítáme, kolik litrů lze během deště zachytit např. ze střechy domu. Je však třeba počítat s tím, že při srážkách do 0,1 mm se většina vody stihne odpařit, nebo je kapek tak málo, že drží na šikmém povrchu a do okapu vůbec nedoteče. Jelikož ale člunkový srážkoměru funguje "jako střecha", tj. kapky musí začít stékat z trychtýře do člunku, tak v okamžiku, když srážkoměr zašle první data o dešti, lze předpokládat, že rovněž ze střechy již kape první voda.

Srážkoměry obecně

Pokud se zaměříme na automatické srážkoměry, tak se nejčastěji využívá již zmíněný člunkový srážkoměr, ten funguje na velmi jednoduchém principu stékání zachycené vody do sklápěcího člunku (misky), které se při naplnění váhou vody překlopí a tím vyšle signál do řídící jednotky. Každý srážkoměr má vypočítané množství vody, které je potřeba k překlopení člunku a z toho se přepočítá množství srážek, které dopadne na 1 m².

Srážkoměry profesionálních meteostanic mají většinou přesnost 0,1 mm. V zimním období se používá vyhřívání, které roztává sníh (na srážkoměru se zobrazuje teplota uvnitř srážkoměru).

Pro měření menších srážek (sem tam kapka) se používají srážkoměry laserové, nebo radarové. Jejich výhody jsou v měření malého deště a sněhu, mezi nevýhody patří vyšší nepřesnost při velkém dešti. Existují i srážkoměry, které srážky váží, ty jsou přesné, měří každou kapku, jsou spolehlivé a váží i sníh, nevýhodou je možný zpětný odpar vody a problematické kontinuální měření, tj. nádoba se plní a je nutné ji v nějaký okamžik vyprázdnit. Případně se používají snímače, které dokáží detekovat velmi malé kapky, ale nedokáží určit jejich počet. U profesionálních stanic se používají kombinace více měření a jsou doplněny jistotou a tou je ruční měření množství vody v nádobě.

Měření srážek ovlivňuje řada faktorů - boční vítr; výška nad zemí; tvar sběrné nádoby; kapky, které nestečou do nádoby.